Revelations Of Rain (Откровения Дождя) - Мраморные Тона Отчаяния (Marble Shades Of Despair) (CD)

melodic death doom, Solitude Productions, Solitude Productions
466.67 Р
Price in points: 700 points
SP. 013-07 x
Out of stock
Past members of Ocean of Sorrow are now back with a new project of their own - Revelations of Rain! This melodic death-doom is very close to both old-school bands like My Dying Bride and new-wave European doom-death (Swallow the Sun, Mourning Beloveth). The lyrics, which are written in Russian have a very deep sense and greatly combine with heavy but melodic music of the band that continues the very best traditions of death-doom school.

Tracklist:
1 Один Из Зимних Дней 6:54
2 Декабрь 6:54
3 Реквием 7:32
4 Приговорённый К Молчанию 7:41
5 Дождь 8:00
6 На Краю Земли 9:13
7 Дороги Судьбы 5:58
8 Закат 2:49

Artist:
Revelations Of Rain (Откровения Дождя)
Artist Country:
Russia
Album Year:
2007
Title:
Мраморные Тона Отчаяния (Marble Shades Of Despair)
Genre:
melodic death doom
Format:
CD
Type:
CD Album
Package:
Jewel Case
Label:
Solitude Productions
Cat Num:
SP. 013-07
Release Year:
2007
Country Of Manufacture:
Russia
Review
Archanic-Magazine
21.12.2007

Past members of “Ocean of Sorrow” are now back with a new project of their own: Revelations of Rain. The songs are rather mid-tempo, relying on dream-like keyboard passages, heavy guitars and both grunted and spoken vocals: a classic mix of mid-tempo death/doom metal with gothic elements in the vain of My Dying Bride and Mourning Beloveth! Expect very promising tracks that are both, beautiful and hauntingly melancholic, as well as well-composed and recorded.

At 55 minutes and counting but 8 songs, the rather lengthy tracks (quite inevitable for a doom-metal band) do not give birth to anything out of the ordinary; this is not something completely fresh or new. Plus the tracks are somewhat repetitive where the same elements – mid-tempo paces, heavy guitars, grunts and atmospheric keyboard passages – keep recurring. However, the album seems to have grown on me; it’s been spinning for some time now on my good old player (and on this cold and bleak December night, it’s been delighting me with its suiting and positively agonizing warmness). It is with certainty that I can say: this is an album which will definitely appeal to any doom-metal fan!

Take the opening track, “One of the Winter Days,” a track filled with passion and despair that starts off slow (keyboard solo) and then moves into a heavier passage (one of the heaviest moments on the album) which quickly makes way for a mid-tempo beat that sounds quite traditional death/doom metal. This track is one of my favorites on the album (along with the next track, “December” and “Condemned to Be Silent”), for its diversity and intense melancholic emotions. “Paths of Doom” is possibly the heaviest track on the album. Starting off with a keyboard passage (performed by Olesya Muromskaya), the track speeds up, where grunts are even mixed with black metal shrieks. Another track worth mentioning is “Condemned to Be Silent.” This track is heavily driven by the beautiful guitar bits and is accompanied by both choral-sounding keyboard parts and clear piano pieces. It is a track where the guitar playing (done by Ilya Remizov) is possibly shining the most.

“Marble Shades of Despair” was recorded at Uzkaya Tropa in March-August 2006 and is the beautifully composed masterpiece of Olesya Muromskaya and Ilya Remizov – who’ve played all of the instruments as well as the vocals on the album (a session vocalist, Argasor is also present on the album). The lyrics are all in their mother tongue: Russian.
This is one debut album that will surely blow any doomer’s mind away! If you’re into old My dying Bride, Mourning Beloveth or Swallow the Sun, be sure to check this release out.

Author: Randall Ras
Review
Burningblack

Revelation Of Rain is a band formed by ex-members of the Russian Doom/Death Metal band Ocean Of Sorrow, and “Marble Shades Of Despair” is the band’s first and only release at the time. The experience gained by these guys in Ocean Of Sorrow is definitely reflected at this solid debut; melodic and melancholic Doom/Death Metal is what this band delivers here, putting great emphasis in the delicate and sorrowful atmospheres created by the accurate conjunction of slow metallic riffs and soft, ethereal keyboard arranges, this band mainly bases its music in elegant instrumental passages, complemented by some obscure Death Metal elements such intense mid paced structures and grunted vocalizations. Some inevitable references of My Dying Bride and some “modern” Doom Metal influences of bands such Mourning Beloveth and Novembers Doom can also be heard along this album. Even when “Marble Shades Of Despair” isn’t precisely a 100% original work, this album seems to have been carefully and intelligently composed in order to create an incredibly emotional (without falling into the cheap Gothic sound) yet strong and intense piece of Metal worthy to be checked out. The whole album’s sound is completely flawless; solid and clear as the delicate and ornate music requires, all lyrics are written in Russian so I don’t have a clue about what these words are about… anyway, you don’t have to be a Russian spoken person to feel the melancholy and obscurity of that surrounds this album. “Marble Shades Of Despair” is definitely a solid album and a strong debut, completely recommendable for anyone who enjoys the sound of bands such My Dying Bride, Mourning Beloveth, Novembers Doom or Swallow the Sun and definitely for everyone into the most melancholic and ornate side of Doom/Death Metal. (AP)
Review
Brutalism

Russia is the land where you can find two persons who formed Revelations Of Rain after they left Ocean Of Sorrow. They are since 2001 together and "Marble Shades Of Despair" is the first release and it came out in the end of 2007 and containing 8 tracks. Doom that deals with desperation, coldness and condemnedness. Narrated with a deep growling voice trying to visualize the pain from inside. Guided by guitars that play multiple riffs in a song and pouring out leads that are trying to split your soul. A piano is also used to reach the sentimental coldness. The pain of Revelations Of Rain is smeared out in long duration tunes that hide different melodies and grooves.
Review
Fobia Zine
5/10
18.02.2008

Je pravda, že několik ročníků ruského jazyka jsem na základní škole absolvoval, ale to už je pěkná řádka let. A jak jsem si tak listoval bookletem recenzovaného titulu, hledal nějaké informace o kapele a nahrávce, uvědomil jsem si, jak dlouho už to je, protože z azbuky si toho pamatuji hodně, ale opravdu hodně málo. A právě tímto písmem jsou zde napsány veškeré údaje. Zajímavá služba pro recenzenta :o). Tudíž jsem se po podrobném studiu dostal do bodu, kdy jsem vlastně neznal ani název kapely, natož pak názvy skladeb. Naštěstí jsem zahlédl drobným písmem zmíněný odkaz na stránky vydavatele, kde jsem našel vše potřebné. Uf, ale byla to řehole...

Hned po přečtení loga vydavatelství mi bylo jasné, o jaký styl půjde. Jasně, jak je u Solitude Productions zvykem, jedná se o doom metal klasického dřevního střihu, kde není žádné místo pro hledání nových cestiček a zkoumání neprobádaných zákoutí tohoto žánru. Tempo pomalé (nebo spíše ještě pomalejší) nálada patřičně ponurá, teskná, skladby dlouhé a vokál řádně hluboký. Což o to, všechny tyto atributy k tomu patří, ale… Stejně jako v případě mnou recenzovaných stájových kolegů Painful Memories i zde slyším jistou podobnost s ranou tvorbou našich doom metalových uskupení, která začátkem devadesátých let natáčela svá dema a alba. Právě v této době jsem si užíval věci od Dissolving of Prodigy a jejich souputníků. A v tom vidím v případě Revelations of Rain problém. Letopočet nám od této doby řádně poskočil, mantinely se v doom metalu posunuly o poznání dál a pokud chce dnes v daném ranku kapela zaujmout, musí k tomu nabídnout mnohem atraktivnější prostředky.

Přitom úvod nevyznívá vůbec špatně. One of the winter days začíná melancholickým brnkáním kytary, které je podbarveno klávesovými plochami a po chvíli se rozjedou zajímavé svižnější
melodické vyhrávky (příjemné zpestření a je škoda, že jich je na na celém albu tak málo). Potěší i závěrečná zadumaná pasáž, která dává vzpomenout na Anathemu v dobách, kdy ještě řešila tiché hádanky. Z celkového průměru pak ještě vybočuje třetí Requiem, kde atmosféra a kytarové melodie zase zabrousí do hájemství debutu dánských kraleviců Saturnus. Povětšinou se ale nahrávka pohybuje ve stále stejných kolejích, jede podle stále stejné šablony a vy máte pocit, že posloucháte pořád jednu skladbu, u které neměl autor soudnost s délkou jejího trvání. Ty takřka totožné kytarové vyhrávky jsou někdy až ubíjející. Co ale musím zmínit a pochválit, je citlivé a účelné využití kláves. V žádném případě zde nehrají první housle, ale celou nahrávku příjemně a vkusně doplňují a některé úseky alba vyloženě zachraňují.

Není velkým problémem doposlouchat Marble shades of despair až do samotného konce, ale nenacházím zde příliš mnoho důvodů k tomu, abych hořel nedočkavostí k opětovnému přehrání. Pokud budu mít chuť na podobně laděnou hudbu (a to mám poměrně často), sáhnu přeci jen jinam. V minulém roce mne na poli doom metalu dostalo hned několik kapel, ale ani jedna se nejmenovala Revelations of Rain. Je možné, že pokud bych poslední dobou neustále neposlouchal nedostižné My Dying Bride a podobně kvalitní vlajkonoše doom metalu, nějaký ten bodík bych přidal. Nicméně já si je do hlavy peru neustále a tudíž mám stále na zřeteli, jak moc může tento styl nabídnout, takže…

Author: Goro
Review
Imperiumi
5.5/10
06.12.2007

Venäläisiä metallibändejä on parin viime vuoden aikana loikkinut tietoisuuteni useampiakin, eikä vähiten death/doom-konsulaatti Solitude Productionsin ansiosta. Ennen kaikkea tätä levy-yhtiötä on määritellyt My Dying Bride -henkinen melodis-romanttinen hidastelu, mutta toisaalta myös tähän konseptiin on löydetty lukuisia eri näkökulmia ja toteutustapoja. Jos vaikkapa hiljattain arvostelemani Catacombs on lafkan kivuliainta antia, on Revelations Of Rain nipun ylivoimaisesti melodisin tapaus.

Tietyssä mielessä Revelations Of Rain on luonteva ajatella viestikapulan kantajaksi Swallow the Sunin ja Evokenin kaltaisten yhtyeiden jälkeen. Etenkin Requiemin lopun vetoava melodiaherkuttelu oltaisiin tosin voitu viedä vielä uskaliaampaan ja antaumuksellisempaan suuntaan. Eräs Revelations Of Rainia kohtaan varautuneisuutta herättävä piirre on laulun pieni ja merkityksetön rooli. Vähäiset puhtaat laulut menevät puheen puolelle, eikä örinäkään varsinaisesti hehkutukseen anna aihetta. Soundit ovat tämän genren lätylle todella tavanomaiset, esimerkiksi särökitarat ovat näennäisestä raskaudestaan huolimatta kenties hieman tehottomat, kun taas rummut ja etenkin pellit kuulostavat paikoin harmillisen kylmiltä ja lähes konemaisilta. Basso nostetaan On The Edge Of The Earthissa ajoittain hyvinkin keskeiseen asemaan, ja myös biisin hienoinen black metal -vire miellyttää itseäni.

Jokaiseen biisiin mahtuu kuitenkin keskimäärin vain yksi iskevämpi idea, eikä levy kokonaisuutena onnistu pitämään kuuntelijan tilaa riittävän vireänä ja viritettynä. Pahin Marble Shades Of Despairin synneistä on todellakin tavanomaisuus. Requiemin onnistunutta melodisempaa otetta olisi voinut soveltaa muihinkin kappaleisiin, nimittäin juuri tämänlaista lähestymistapaa kuulee harvoin edes genren helpoimmin lähestyttäviltä bändeiltä, joihin myös Revelations Of Rain epäilemättä kuuluu. Jos Revelations Of Rain ikinä löytää oman tiensä, toivottavasti se on tämä.

Author: Antti Korpinen
Review
Metal1
6/10

Manchmal landen Promos im Briefkasten, die einen zum Schmunzeln bringen. So auch bei REVELATIONS OF RAIN und ihrem Album „Marble Shades Of Despair“. Denn die Damen und Herren vom russischen Doom Label Solitude Productions und REVELATIONS OF RAIN haben beim Booklet, sowie dem Cover komplett auf das lateinische Alphabet verzichtet und kyrillisches Alphabet bevorzugt. So war es eher Zufall, dass ich im Wirrwarr der Zeichen eine Homepage ausmachen konnte, und so an die restlichen Informationen herankam, die notwendig waren, diese CD überhaupt zu bearbeiten.

So stellte sich nach kurzer Netzrecherche heraus, dass ich es hier mit besagter Band zu tun habe, die in ihren heimischen Gefilden unter dem Namen OTKROVENIYA DOZHYA ihr Unwesen treibt. Der Einfachheit wegen, entschied ich mich jedoch beim internationalen Namen zu bleiben. REVELATIONS OF RAIN setzt sich aus den Mitgliedern der im Doom Metal recht bekannten Ocean Of Sorrow zusammen. Musikalisch orientiert man sich am typischen Death-Doom, der hier und da gerne an My Dying Bride oder Mourning Beloveth erinnert.
Textlich könnte man vermuten, dass sie ebenfalls diese Richtung einschlagen. Die Übersetzung der Titel dank diverser Online-Datenbanken lassen es zumindest vermuten, wenn auch leider nirgends komplette Übersetzungen zu finden waren.

Die Startschwierigkeiten, die diese Päckchen mit sich brachte, hat auch die Musik. Bei den ersten beiden Songs wirken REVELATIONS OF RAIN etwas orientierungslos und unbeholfen. Erst beim dritten Song scheinen sie ihre Faden gefunden zu haben und es eröffnet sich dem Hörer ein gut durchdachtes Doom Album. Tiefe, düstere Growls ergänzt durch vereinzelte Double Bass und schnelleren Gitarrenriffs werden von melodiösen Keyboardpassagen aufgelockert.
Nichts spektakuläres, aber auch nicht langweilig. „Marble Shades Of Despair“ besitzt so ziemlich alle Elemente einer deathigen Doom CD, die sie haben sollte. Auch wenn mit Songs wie „Prigovoryennyi K Molchaniyu“ oder „Dozhd“ Abwechslung geboten wird, so ganz will die Band aus dem fernen Russland doch nicht bei mir zünden. Man vermisst bei manchen Songs einfach den Höhepunkt, und das gewisse Etwas, auf das ein Song normalerweise hinarbeitet.

Wer sich die Wartezeit bis zum nächsten My Dying Bride Album verkürzen will, kann hier gerne zugreifen, sollte aber kein Meisterwerk erwarten. „Marble Shades Of Despair“ ist ein Doom Album für Zwischendurch, welches die Szene nicht revolutioniert, aber auch nicht absolut stumpf kopiert. Um als Geheimtipp aus Russland durchzugehen reicht die Qualität der Musik leider noch nicht aus.
Vielleicht beim nächsten mal. REVELATIONS OF RAIN sollte man jedenfalls im Auge behalten. Das Potential für ein wirklich gutes Album ist vorhanden. Es bleibt abzuwarten, ob die Band aus dieser Chance noch etwas macht. Die Verwendung der Muttersprache schon kein schlechter Anfang gewesen, um sich zumindest Abseits der Musik von der Menge an Doom Bands abzuheben.

Author: Steffen Döll
Review
metal.de
7/10
02.0.2008

Für mich als jemand, der die russische Sprache nicht beherscht, umgibt diese Scheibe ein mysteriöser Hauch.
Sämtlicher Text im Booklet und auf der Rückseite ist nämlich, abgesehen von "All rights reserved", in der Muttersprache von REVELATIONS OF RAIN verfasst. Die heißen dort auch eigentlich OTKROVENIYA DOZHYA, wobei ich den englischen Namen in diesem Zusammenhang informativer fand. Diesen herauszufinden erforderte allerdings auch etwas Netzrecherche, da auch das Logo kaum zu entziffern ist, wenn man den Namen nicht kennt (insbesondere, wenn der Name auch noch russisch ist.Der Titel des Albums wird so übrigens zu "Marble Tones Of Despair".

Also gut, REVELATIONS OF RAIN sind Russen und spielen Doom-Metal, was nicht weiter verwunderlich ist, wenn
man berücksichtig, dass diese CD von Solitude Productions veröffentlicht wurde, die sich bekanntermaßen diesem Subgenre verschrieben haben. Doom also, Death-Doom um genau zu sein, wird hier präsentiert und das auf die melodische Tour. Harmonien in Moll und getragene, flächige Klanglandschaften hat sich das Duo, das von Gastmusikern unterstützt wird, auf die Fahne geschrieben. Bei ersterer Information bin ich mir sicher, für die Besetzung kann ich leider nicht gewährleisten, da ich aus dem Booklet wenig schlau werde. Das Bandphoto zeigt nur einen Mann und eine Frau, die Rücken an Rücken stehen und, wenn mich nicht alles täuscht, REVELATIONS OF RAIN sind.Aber zurück zur Musik: Über der Instrumentalisierung thronen schwere Growls, wobei durchaus auch hin und wieder der Metal zum Beispiel in Form der Double-Bass oder schnelleren Gitarren aufgefahren wird. So richtig, richtig langsam a la Funeral-Doom wird die Band nur sehr selten, sondern fährt eher ein moderates Downtempo mit einem gewissen Groove und eben einer gehörigen Portion Melodie. Eigentlich kann man sagen, dass "Marble Tones Of Despair" alle Elemente hat, die man für eine Death-Doom-Scheibe braucht und es gelingt ihnen, diese auch so einzusetzen, dass vor dem inneren Auge entsprechend schwermütige und triste Bilder entstehen.

Ich persönlich muss sagen, dass mir die anderen beiden CDs von Solitude Productions, die zusammen mit dieser im Promopaket bei mir ankamen, KAUAN und THE MORNINGSIDE, besser gefielen. Sicherlich liegt das irgendwo an meinem subjektiven Geschmack,da jene beiden Scheiben eher in eine Black-Metal-Richtung tendieren, wo REVELATIONS OF RAIN klar dem Death-Doom huldigt, dennoch fällt "Mramornye Tona Otchayaniya" im Vergleich für mich etwas zurück. Doom-Anhänger mit Death-Präferenz sollten aber auf jeden Fall hier reinhören, da das vorliegende Album auf jeden Fall wirklich gut und atmosphärisch ist. Meinen Nerv trifft es allerdings nicht hundertprozentig.

Author: Johannes
Review
Icon Music Mag
7/10

Raventale er et enmannsband fra Ukraina, og serverer her helt superb, om en litt langdryg og litt kjedelig doom metal. Musikken er svært mørk og dyster, og så og si blottet for symfoniske elementer. Synthen som går i bakgrunnen er nesten ikke hørbar, og det blir lagt mer vekt på sologitar arbeidet. At han faktisk har lagd hele skiva selv skal han ha kudos for.

Låtene er veldig langtrukne på denne skiva, og riffingen ofte svært repeterende, dette skaper en veldig mørk og dyster stemning, men det blir litt i meste laget når sangene er så lange som de er her. Når flere låter ligger tett oppunder ti minutter, og man begynner å få problemer med å skille dem fra hverandre, kan det kanskje være et tegn på at repetisjonen er tatt litt for langt? Men dette er bare noen ganger altså, ofte brytes låtene opp av forskjellige segmenter.

Vokalen er standard blackmetal growling, og den ligger veldig langt bak i mixen så det høres ut som vokalisten er veldig langt unna. Dette merkes når da den andre vokalen (muligens sunget av samme mann, eventuelt så er det da den andre personen som står oppført som gjeste vokal) som er en nesten hviskende med clean vokal som plutselig slår inn. Raventale går for å skape musikk til regnfylte mørke kvelder. Anathema coveret her passer også veldig godt på skiva, det skiller seg ikke mye ut ifra de andre.

Author: Magnus H. Blystad
Review
Pavillion 666
7/10
18.12.2007

Revelations Of Rain est un groupe qui nous vient tout droit de la froide Russie. En fait, il s’agit plus d’un duo, formé par d’anciens membres d’Ocean of Sorrow, que d’un groupe proprement dit. Tout du moins sur l’album car les compères semblent avoir trouver des musiciens pour les accompagner sur scène. Voici donc les rémi brica russes qui nous livrent ici une galette de doom death à très forte tendance mélodique et mélancolique.

Autant le dire tout de suite, la production et la réalisation de ce CD, tiennent vraiment super bien la route. Les musiciens assurent et nous feraient oublier qu’ils ne sont que deux (dont une damoiselle s’il vous plait). Les rythmiques sont lourdes au possible avec une forte dose d’accords lâchés mais les mélodies, autant à la guitare qu’au clavier sont majestueuses et mélancoliques à souhait et aèrent un peu l’ensemble. La batterie se révèle plutôt efficace, surtout pour du doom ou la lenteur pourrait faire croire à un coté minimalistes. Que nenni, elle est bien présente et varie pas mal malgré la lenteur des tempos. Les nappes de clavier donnent une ambiance plus atmosphérique voire magistrale par moment. Les textes quand à eux sont écrit en russes. Tout du moins c’est ce que l’on apprend sur leur site car honnêtement, je n’ai pas vraiment distingué de différence avec l’anglais au niveau de la voix death, quand à la profondeur des textes…je n’ai pas fait russe première langue. D’un point de vue réalisation, donc, pas grand-chose à redire, nos amis russes nous livrent des compos bien construites avec un son très bien mixé. Du coté plus émotionnel, les premières chansons passent relativement bien mais par là suite on finit par se lasser par tant de lenteur et cette tristesse omniprésente.

Attention, CD à ne pas mettre entre toutes les mains. Si cet album se relève assez plaisant et très bien réalisé dans son ensemble, il s’adresse avant tout aux fans de doom death mélodique. Il ne vous remplira pas de joie et ne vous donnera pas l’envie d’aller danser le disco samedi soir. Malgré son aspect super mélodique, la couleur de cet opus reste très sombre et ravira surtout les amateurs de musique lancinante donnant à réfléchir sur le sens de sa vie. Si vous aimez avant tout secouer la tête et boire de la bière en écoutant de une musique énergique, passez votre chemin, vous risquez fort de vous ennuyer.

Author: 777
Review
Hall of Metal
7/10
20.03.2008

He aqui una nueva banda mas de buen doom metal perteneciente a la cantera de Solitude Productions. Como ocurre con muchas de las bandas que ha publicado este sello, nos encontramos con bastante poca información (por no decir ninguna) tanto de historia como de material pasado. Biográficamente lo único reseñable acerca de REVELATIONS OF RAIN (OTKROVENIYA DOZHDYA es su nombre en realidad, en ruso) es que cuentan con miembos de OCEANS OF SORROW (otro grupo de Doom ruso) entre sus filas. En cuanto a otras grabaciones, nada de demos, disco previos o similar, solo se hace mención a este "Marble Shades Of Despair".

Estilísticamente se les puede situar con claridad a medio camino entre unos MY DYING BRIDE etapa digamos media y la nueva ola de bandas europeas de Doom-Death tipo SWALLOW THE SUN o RAPTURE. Músicalmente tienden a enfocar su música hacia la vertiente más melódica de lo que hoy se denomina funeral doom, haciendo hincapié en la utilización de los teclados tanto para la creación de atmósferas como para hacer las veces de guitarra solista llevando la melodía y conduciendo al resto de instrumentos.

El album esta compuesto de 8 temas de títulos indescriptibles (en ruso). La duración de las canciones es bastante consecuente con el tipo de música, el que menos 6 minutos. Sobre este aspecto siempre se ha dicho que el doom metal se hacia muy pesado debido a este aspecto principalmente, pero claro, hay que tener en cuenta que es una música lenta, con acordes que se extienden mucho, por lo que al final es inevitable que esto afecte al minutaje de los temas.

"Odin Iz Zimnikh Dney" (One Of Winter Day) comienza con una intro ambiental para luego adentrarse en un ritmo lento basado en unos acordes totalmente a lo PARADISE LOST, que junto a los teclados llevan el peso del tema. Durante el transcurso del mismo varían bastante el tempo, pasando de ritmos lentísimos a otros más rápidos en las partes claves de la canción. Esta fórmula la repiten bastante a menudo a lo largo de todo el compacto y la verdad es que da bastante buen resultado. El siguiente "Dekabr" (December) se vuelve más complejo, adentrándose en pasajes muy densos con guitarras cruzadas y teclados constantes. En este corte en concreto hay partes que me recuerdan bastante al "The Silent Enigma" de ANATHEMA (salvando las distancias por supuesto).

Durante todo el disco se aprecia el increible trabajo realizado en los que es la base del sonido, es decir, especialmente en la sección rítmica. Tanto la batería como el bajo aportan siempre la dosis justa de fuerza y potencia adecuada perfectamente a lo que el momento requiera.

Líricamente tampoco puedo hablar mucho, ya que hasta el momento mis conocimientos de ruso son nulos. Pero como pasa en ocasiones la música tiene suficiente sentimiento como para que el desconocimiento del idioma no sea impedimento ninguno a la hora de disfrutar al máximo. Tal vez esta sea una de las pocas pegas que se le puedan poner a este album. La otra sería la producción, en especial en lo que a la afinación de las guitarras se refiere. A mi parecer el tono utilizado es demasiado alto, lo que produce que en ocasiones el sonido sea incluso estridente. Para otras ocasiones les recomendaría bajar dicha afinación
para que esto no ocurra.

A fin de cuentas un buen album de Doom/Death que todos los degustadores de SWALLOW THE SUN, MY DYING BRIDE y demás luminarias del doom no deberían perderse. No se salen de la norma, pero son buenos. Una nueva buena banda rusa a añadir a mi colección.

Author: aldarion
Write a review