Скидка 13%

Septic Mind - Раб (CD)

avantgarde funeral doom, Solitude Productions, Solitude Productions
Рекомендованная цена: 533.33 Р
466.67 Р
Вы экономите: 66.67 Р (13%)
Цена в баллах: 700 баллов
SP. 091-14 x
В наличии
+
Третий полноформатный альбом российской группы продолжает исследовать темы безумия современного общества и апокалиптических ожиданий, что нашло прямой выход, как в общем настроении альбома и текстах, так и музыкальной составляющей: смена ритмов, переходы от медитативности к ярости, от классического funeral doom metal к авангардным, психоделическим экспериментам. И вновь Septic Mind продолжают удивлять и радовать поклонников тяжёлой, мрачной и нестандартной музыки.

Треклист:
⠠ Раб 8:44
⠒ Близость Контакта 13:03
⠴ Геноцид 12:59
⠶ На Пороге Перемен 11:31

Артист:
Septic Mind
Страна артиста:
Russia
Год альбома:
2014
Название:
Раб
Стиль:
avantgarde funeral doom
Формат:
Compact Disk
Тип:
CD
Упаковка:
Jewel Case
Лейбл:
Solitude Productions
Кат. номер:
SP. 091-14
Год издания:
2014
Штрих-код:
4 627080 610613
Страна-производитель:
Russia
Review
Chronicles of Chaos
8/10
29.12.2014

Every couple of years or so, Septic Mind drop another sonic A-bomb upon the unsuspecting audience. Why unsuspecting? Because every release by Septic Mind (_Rab_ being their third studio album) reveals a totally different face of this band; not a continuation nor an evolution, but rather a birth, as if an altogether new entity is born ad hoc with each new release, providing us with something we were not expecting; a new sensation, a new aesthetic, a new face.
Septic Mind went a long way from their debut opus dating to 2010, adequately dubbed simply as _Beginning_, to this, their third effort, called _Rab_ (Russian for "Slave"). Through their short history, the band went from monstrous doom/death that had been occasionally compared to Esoteric's brand of doom; to a nihilistic, industrialized, alienating kind of doom captured on the band's sophomore, _True Call_ -- where hardcore-oriented elements were introduced and everything took a formless shape, or shapeless form, and you couldn't really make up your mind what this elusive album was all about, but you knew it had the power and rage to move mountains and the bleakness of a disease, a very nasty disease.

Enter end of 2014 and we see yet another phase this Russian group is going through; a resurrection, a transfiguration, a new beginning. The only progression you could clearly notice, when listening to Septic Mind's discography carefully enough, is that with each album they raise the bar of the aforementioned bleakness factor. This band can aurally portray desolation and soundscapes that transcend mortal flesh better than most bands out there. But they do it cleverly. Like here, with those advanced guitar lines that can fool anybody into thinking this album is a post-rockish, post-hardcorish recording associated with Slow Burn Records, a branch of Solitude Productions specializing in anything and everything post-metal, such as EndName and the likes.

But make no mistake! _Rab_ is as virile and crass and crushing as the band's previous efforts, probably even more so; it only mildly and patiently discloses those attributes, suspends them until they are being released in measured quantities and become weapons of bodily harm and the destroyers of the soul, for Septic Mind have now managed to offer their coldest, bleakest, most profound album to date, fusing gorgeous clean guitar lines with something more sinister and foreboding that lurks behind those quasi-joyous, almost psychedelic melodies. When the clash between aesthetics occur -- the life-affirming, post/progressive rock psychedelia and the nocturnal, abysmal, harrowing sledgehammer frequencies of the album's dark and doom-laden elements -- the magic happens.

The lead guitar sounds always clean, usually high in pitch, having an effect that obliterates almost every trace of the good old metallic distortion, while the rhythm guitar (as well as the whole rhythm section) plays a selected number of riffs repeating themselves over and over again in kind of robotic, lifeless, repetitive manner that renders the music bleak and cold due to the contrasting elements. What could have sounded dark, sounds even darker when superimposed on the mild and delicate framework made by the obviously alien elements the band use. It's a matter of contrast, again, and Septic Mind know how to exploit that clash of musical aesthetics to the fullest. Separate the two, each of the musical paths here should be valid in itself and is well crafted. Combine the two together, and you get a synergy from hell, a dissonance of extremities that works wonderfully on various levels.

_Rab_ makes for a fascinating listening experience; its excellence unfolds slowly yet surely, and it really takes some time to absorb the modus operandi the band have chosen to take here. It's not the most complex album you'll listen to, nor the most original or innovative, but this is how the Russians maneuver: they offer you something that is both familiar and strange, even uncanny; new and exciting experiences for the senses unleashed on rather much traveled roads.

Take this album for an excursion of your own; it's a trip well worth your time and money. Fans of the band's previous efforts, as well as of Esoteric and Mindrot's timeless masterpiece _Dawning_, and probably also those who enjoy Abstract Spirit, will highly appreciate _Rab_.

Author: Chaim Drishner
Review
R.U.M. Zine
24.11.2014

Studnice ruských doom metalových kapel zřejmě jen tak nevyschne. Dvojice hudebníků z města Tverd ovšem neláká jen tak na ledajakou destruktivní polevu. „Раб“ totiž představuje naprosto nihilistickou porci pomalosti, a to za přispění celé řady elektronických efektů, kytarových „kvákadel“ a v neposlední řadě i šílených hlasových poloh, místy značně zdeformovaných. Funeral doomovou pomalost a hloubku potom ještě doprovázejí téměř art rocková intermezza, přičemž žánrových odboček tu je skutečně nepřeberné množství.

Ač se album navenek jeví na poslech hodně obtížně, není tomu tak. Každá ze skladeb totiž reprezentuje jednu uzavřenou jakost, kterak s pomalostí doom metalu dále pracovat a činit ho zajímavým. Ano, tenhle minoritní žánr nikdy nebude přitahovat masy příznivců, ovšem tvrzení, že se v tomto žánru nedá nic zajímavého vymyslet, tak to bych si tedy vyprosil. Hned úvodní skladba, jež je zároveň i tou titulní, rozehrává opravdu překvapivě pikantní galimatyáš. Na jedné straně tolik žánrově příznačná valivost a hutnost, na straně druhé zmítající se zvuky samplů, jejichž kadence nemá daleko k tvorbě kdysi úspěšných experimentátorů TREPONEM PAL. I díky značně „industry“ soundu, nepůsobí hudba SEPTIC MIND nikterak skličujícím dojmem, já osobně z ní cítím spíše cynismus a určitý druh nihilismu.

Septic MindSkutečnou lahůdkou alba je však druhá položka s názvem „Близость контакта“, ve které se kromě již zmíněných znaků objevují i další vlivy, jež dělají hudbu ještě mnohonásobně barevnější. Jedná se zejména o jakési post-metalové variace a určitým protipólem budiž i jedno rychlejší pásmo s nádechem black metalu. V téhle kompozici je tedy rozhodně co objevovat a člověku vůbec nepřijde, že trvá bezmála patnáct minut. Totéž ovšem platí i o následující „Геноцид“, opusu, jenž je doslova požírán hrůznou atmosférou hororu,podporovanou děsivým frázováním Michaela Nagieva. Protože je ovšem skladba (záměrně) víceméně monotonní, nenachází se tu ani zdaleka tolik košatých nápadů, jako tomu bylo u skladby předchozí. Účel nicméně „znesvětil“ prostředek.

Závěrečný vál „На пороге перемен“ však vrací SEPTIC MIND znovu a opět do centra nestandartních postupů, jež jsou opřeny nejen o experimentování s žánry a snahou funeral doom co nejvíce obohatit, ale také o celou řádu zvuků a především efektů. V tomto ohledu znovu dominují naprosto zmutované kytary, vyluzující vskutku šílené zvuky a zapomenout nemohu na pokračující hrdelní galapředstavení, i zde pochopitelně značně pokroušené chemií.

„Paб“ vůbec celkově představuje spleť barevných kabelů přelepených černou páskou a jehož na každém posluchači, kterak se s touto těžkou porcí vypořádá. Přiznám se, když jsem album slyšel cca. dvakrát, pomyslel jsem si něco pouze o zajímavosti a vůbec jsem nepředpokládal, že bych se k němu někdy více vracel. Posléze jsem však znovu album řádně vyposlechl a od té doby jsem ho vlastně nevyndal z přehrávače. Je na něm zkrátka něco fascinujícího. Tahle nějak vypadá zhudebněný roztékající se asfalt, sluncem zalitý, horký a hlavně šeredně páchnoucí! Stále však platí, že tenhle materiál je určen pouze vybrané skupině posluchačů. Nicméně za zkoušku nic nedáte…

Author: All
Review
Iye Zine
7.5/10
29.10.2014

I russi Septic Mind arrivano al loro terzo full-length in meno di un lustro mantenendo lo standard piuttosto elevato denotato nei due lavori precedenti.

Pur essendo catalogata alla voce funeral doom, la band composta dal duo Alexander Grigoryev – Michael Nagiev è autrice di un sound molto sfaccettato e sovente volto a interessanti sonorità avanguardistiche che vanno a spingersi ben oltre gli standard canonici del genere.
Alcune di queste digressioni si rivelano indubbiamente ben congeniate, in particolari le pulsioni elettroniche della title-track e le accelerazioni ritmiche di Blizost’ Kontakta, mentre più sterili si dimostrano le pesanti dissonanze alle quale viene sottoposto il terzo brano Genocide.
Alla fine, il brano migliore del lotto è proprio quello che più aderisce agli schemi stilistici del genere, la bellissima traccia conclusiva Na Poroge Peremen che si snoda con le sue caratteristiche atmosfere rallentate alo spasimo, ma intrise di malinconiche partiture chitarristiche particolarmente gradite a chi, come il sottoscritto, non è propenso per natura ad ascoltare funeral con troppe divagazioni sul tema.
Rab resta un ottimo lavoro perché, a parte la già citata Genocide, la restante mezz’ora abbondante dell’album mette in mostra sia le indubbie doti compositive dei due musicisti, che hanno comunque il merito di tentare con discreto successo un approccio alternativo alla materia, sia il pregevole tocco chitarristico di Alexander Grigoryev che, a mio avviso, meriterebbe d’essere sfruttato accentuandone con maggiore convinzione le propensioni melodiche.
Del resto, i Septic Mind, in questo loro volersi svincolare in qualche modo dagli stilemi del genere, mostrano un’apprezzabile coerenza fin dalle loro prime uscite e ciò non può che deporre a favore della loro integrità artistica.
Una gradita conferma, quindi, anche se resto del parere che questa band abbia le potenzialità per toccare vette ben più elevate rispetto a quelle raggiunte sia in passato sia in quest’ultima occasione.

Author: Stefano Cavanna
Review
Doom Metal Front
8/10
05.10.2014

Das dritte Vollzeitalbum der russischen Band setzt das Studium der Probleme fort, welche im Zusammenhang mit dem Wahnsinn der modernen Gesellschaft und apokalyptischen Erwartungen stehen. Jene findet man in der Gesamtstimmung des Albums und den Songtexten wieder, aber auch in den musikalischen Arrangements.
Dazu gehören die abwechslungsreiche Gestaltung der Tempi, Passagen, die von Meditation bis Raserei reichen, von stilgerechtem Funeral Doom Metal bis hin zu avantgardistischen psychedelischen Experimenten. SEPTIC MIND beeindrucken mit schwerer und düsterer Musik fernab von irgendwelchen Standards.

Author: SM
Review
Lords of Metal
8.3/10

‘Раб’ is het derde album van het Russische duo Septic Mind. Waar ik bij de voorgaande twee albums aangaf dat de band vooral te vergelijken is met Esoteric, is dat op dit nieuwe album een stuk minder. Uiteraard klinkt de band nog steeds zwaar, traag en experimenteel. Met andere woorden, Septic Mind heeft een eigen stijl gevonden. Een stijl die je eigenzinnig kunt noemen, maar die voor de luisteraar toch toegankelijk is. De band schuwt het experiment niet en klinkt hier en daar zelfs vrij psychedelisch. Toch zitten de songs logisch in elkaar en dat vind ik echt een enorm pluspunt aan ‘Раб’. Septic Mind heeft gewoon een extreem doom metal album opgenomen waar je aandachtig naar kunt luisteren. Elke luisterbeurt ontdek je fantastische elementen in de songs. Toch klinkt het album ook vertrouwd en zal je nergens een onbehaaglijk gevoel krijgen door de muziek. Bij andere bands in het extreme funeral doom genre kan dat wel het geval zijn. Bij Septic Mind overheerst vooral een gevoel van respect voor twee muzikanten die zulke indrukwekkende composities kunnen schrijven. ‘Раб’ is een album dat je tijd moet geven. Het kostte mij ook meerdere luisterbeurten om het te doorgronden. Als dat eenmaal gebeurd is dan heb je een geweldig album in de collectie. ‘Раб’ is dan ook een echte aanrader!

Author: Pim B.
Написать отзыв