Shattered Hope - Absence (CD)

death doom metal, Solitude Productions, Solitude Productions
800.00 Р
Цена в баллах: 1200 баллов
SP. 042-10 xn
В наличии
+
Первый полноформатный альбом греческой команды, ставший итогом многолетнего творческого пути. Высококачественный атмосферный doom death metal в лучших традициях жанра, выделяется продуманностью аранжировок, музыкальным разнообразием и исполнительским мастерством исполнителей. Дополнительные партии вокала были записаны приглашёнными гостями, - вокалистами таких известных групп, как Saturnus и Ataraxie. Для инструментальной композиции также были привлечены дополнительные музыканты, исполнившие партии скрипок и виолончели.

Треклист:
1. Amidst Nocturnal Silence 13:01
2. Vital Lie 8:58
3. Enlighten The Darkness 8:50
4. Yearn 3:32
5. A Traitor’s Kiss 7:45
6. Lament, In F# Minor 2:57
7. The Utter Void 18:01

Артист:
Shattered Hope
Страна артиста:
Greece
Год альбома:
2010
Название:
Absence
Стиль:
death doom metal
Формат:
Compact Disk
Тип:
CD
Упаковка:
Jewel Case
Лейбл:
Solitude Productions
Кат. номер:
SP. 042-10
Год издания:
2010
Страна-производитель:
Russia
Review
Deaf Sparrow
2/5

Funeral doom is a style of metal that uses very few riffs very many times; so the riffs better be powerful. Unfortunately, that just isn’t the case on Shattered Hope’s debut, Absence. Absence is a compiled of weak replicas of the riffs found on My Dying Bride and Mourning Beloveth albums; Shattered Hope just slow them down a notch. These copy-cats certainly lack the heart of their predecessors. Their brand of darkness and melancholia is trite—a lack of inspiration disguised as depression. Absence is just too simple. The riffs are basic doom metal stock and the flat keys lack any new insight. On the positive side, the growls are harsh and heavy—perfect for the style—and there are some cool gothic/ darkwave leads that sometimes add a stylish dimension to the music. However, these few positive dimensions are not enough to make up for the sea of mediocrity that characterizes Absence. Take the twenty minute closer, “The Utter Void,” as an example. The song shifts between chamber music and long stretches of doom—a clear attempt at an epic. However, the song completely misses the mark. The “classical” passages are just simplistic minor progressions that show no compositional skill, while the metal passages fail to build any sort of intensity or fervor. Shattered Hope is a reminder that while funeral doom can be simple, it shouldn’t be elementary. Absence is like “Babies First Funeral Doom Recording.” The basic building blocks are placed together in a way that will surprise and impress no one.
Review
Underground Empire
12/15

Wenn eine Band den Einstieg in ein Album mit einem Song bestreitet, der mehr als 13 Minuten dauert, dürfte sich die Frage nach dem Stil fast schon von selbst beantwortet haben. Und wie vermutet, beweisen die Griechen SHATTERED HOPE auf »Absence« nachhaltig, daß sie sich mit Haut und Haar dem Doom verschrieben haben. Der Sechser bewegt sich dabei zwar vorwiegend auf vorgegebenen Pfaden, hinsichtlich der atmosphärischen Vortragsgestaltung wird man aber doch weit mehr als bloß jene Klientel ansprechen können, die sich immer noch vorwiegend zum Doom Metal in Machart der 90er Jahre mit derbem Death Metal-Gesang hingezogen fühlt. Da es SHATTERED HOPE nämlich auch blendend verstehen, für tiefschürfende Breitwand-Sounds fernab von jeglichem Todesmörtel-Anteil zu sorgen, stellt dieses Debutalbum (dem zwei Demos vorangegangen sind) auch einen Leckerbissen für Freunde von dramatisch intonierten und arrangierten Monumentalepen dar. Speziell deshalb bin ich geneigt, »Absence« als Doom/Death in "Hollywood"-Version zu bezeichnen.
Das an sich nicht ganz ungefährliche Unterfangen, den Zuhörer trotz zahlreicher "Überlängen" zu fesseln, bewältigen die Hellenen mit Bravour und das trotz des Umstandes, daß hier erst gar nicht versucht wird, durch etwaige Kabinettstückchen an den Instrumenten zusätzlich für Aufsehen zu sorgen. Die drohende Gefahr, durch jenseits der "Norm" liegende Songlängen in purer Langeweile zu enden, umschiffen SHATTERED HOPE vielmehr durch ihre wahrlich packende Atmosphäre.
Was auf diesem Album zählt ist demnach in erster Linie die diesbezügliche Umsetzung der Kompositionen, und speziell dabei haben die Griechen in der Tat alles richtig gemacht!

Author: Walter Scheurer
Review
Metalzone
9/10
11.03.2011

Пожалуй стоит рассказать поклонникам дум-металлической музыки о важном релизе конца ушедшего 2010 года, который грех пропускать. Итак греческие funeral death-doom’стеры Shattered Hope выпустили свой первый полноформатный альбом «Absence», который был издан на Solitude Prod. в России. До этого на счету группы имеется лишь демо (2005) и промо (2007) альбомы, которые ребята свободно распространяли в Интернете, помимо всего прочего свободно общаясь с другими металхедами по всему миру. Еще тогда после выхода их промо столкнулся с их творчеством и понял, что их музыка не унылый проходняк. К тому же в 2009 году Shattered Hope были заявлены на фестиваль Metal Heads Mission в Крым, но к сожалению группы в лайн-апе в конечном счете не оказалось.


Перейдем собственно к альбому «Absence», который состоит из семи композиций. Диск и буклет оформлены в черных тонах, а считываемая поверхность CD отливается золотым цветом. Обложка альбома – маяк посреди темного бушующего моря, красивая работа. В буклете можно найти тексты песен, фото группы. С самого начала прослушивания появилось ощущение, что группа определенно выросла в плане качества саунда. Первый трек Amidst Nocturnal Silence с самого начала загружает слушателя фьюнеральным грузом и соответствующим отчетливым гроулингом. Прослушиваются различные характеры, а также появляются разнообразие ритм-секции, мелодичные эпизоды, но в конечном счете 12-минутный трек заканчивается офигительным гитарным соло-куплетом, который четко и ясно говорит – «Я из Греции, родины Septic Flesh и Rotting Christ». Вот это именно то, за что греки уникальны и просто фантастические - по выдумыванию соляков и к тому же со своим специфическим звучанием. Второй и третий трек продолжает мелодичную волну. Здесь с большой интенсивностью появляются эпизоды с красивейшими мелодичными мотивами, они просто хитовые! Ритм-секция то ускоряется, то замедляется. Все больше разнообразия, мелодий и оттенков, которые наполняют гитары и клавишные, мягкий бас, скрипки и виолончели, всякие хорусы, вокалы - как спойные речитативные, так и депрессивные. Стоит отметить, что на альбоме присутствуют дополнительные вокалы от фронтменов Saturnus и Ataraxie. Кстати именно преславутую датскую группу Saturnus больше всего напоминает греческий альбом «Absence» - из-за ярких душераздирающих гитарных мелодий. Четвертый трек Yearn более скоростной, в чем-то он даже вполне дарк металлический. Следующая композиция более тягучая с яркими гитарными мелодиями, и даже чередуется блэковыми бласт-битами со скримингом. Все это воспринимается с душой, так мягко и не напрягает. Предпоследний трек представляет собой такое себе грустное и очень тоскливое трио виолончели, скрипки и фортепиано. А затем эта музыка плавно перетекает в финальную 16-минутную композицию, заполненную то критически фьюнеральным темпом и тягучим гроулом, то резко взбитое карданным боем. К середине трека все стихает, лишь шепот и переборы по струнам. А потом все снова, по старой – зловеще и сурово.


Вцелом пластинка слушается ровно и на одном дыхании, оставляя желание послушать снова и снова. В «Absence» от Shattered Hope нет ничего лишнего, все так и должно быть, и это очень важно. Очень хочется верить, что очевидный успех полноформатника будет замечен в Европе и даст возможность в будущем выпускать им не менее клевые работы, да и выступать в различных уголках планеты, в том числе и в СНГ. Stay doomed!

Author: Napalmer
Review
Executioner Zine
7.5/10
17.10.2011

Hacía tiempo que no me encontraba con una banda Doom procedente de Grecia, diría que incluso desde que bandas como Septic Flesh u On Thorns I Lay editaban sus mejores discos, aunque no sé si esto se debe a que no he prestado suficiente atención a la escena helena de dicho género o a que esta simplemente no existía. En todo caso, Shattered Hope proceden de la ciudad de Atenas, y en sus filas encontramos a seis personas involucradas (incluidos dos miembros de los blackers Tenebrae Semitarius). Editaron dos demos en el 2005 y en el 2007, y el sello ruso especializado en el Doom se fijó en ellos.

Shattered Hope es el tipo de banda que apreciarán los que gusten del Doom Death de tonos melódicos y melancólicos. Saturnus, primer álbum de Swallow The Sun, el primer álbum de Theatre Of Tragedy (si exceptuamos las voces femeninas), Mourning Beloveth, los primeros Anathema y My Dying Bride… Doom pesado y de voces profundamente guturales, pero con el toque justo de melodía , aportado especialmente por los teclados, sin alejarse demasiado de sus tendencias más extremas, aunque encargándose de que tampoco llegue a una atmósfera más propia del Funeral Doom. Eso es lo que encontraremos en siete temas, la mayoría de ellos bastante largos (unos ocho minutos de media, con algunos tendiendo hacia los extremos), como mandan los estándares del género.

Pero a pesar de la impresión que puede dar “Amidst Nocturnal Silence”, su primer tema y el más cercano al sonido de las bandas británicas y rozando el Funeral Doom, este “Abscence” va ganando dinamismo en su recorrido, y las melancólicas influencias de la escena finlandesa, con algún acelerón de tendencia Black Metal, van ganando el terreno, lo que remarcan unos teclados más sinfónicos, llegando todo lo comentado a su apoteósis en “A Traitor’s Kiss”, para finalmente clausurar el disco con el tema más largo y, junto al primero, más pesado. No querría liar al que lea esta reseña, así que insiste en que entre todos esos elementos nunca llegan a separarse del Doom más pesado y melancólico, no estamos ante un disco de tendencias góticas ni nada similar, sólo que hay lugar para la variedad y el punto justo de melodía. Nada más.

La producción, a cargo de los Bye Studios, recuerda realmente a esos discos finlandeses por una distorsión de guitarra que, aún siendo pesadísima, no tiende excesivamente hacia los graves, si no que busca casar con la melodía que proveen los teclados y también las guitarras en algún momento. Aparte de este detalle, en general el resultado es convincente, no perfecto, porque creo que se les podría sacar más partido a las guitarras y el bajo frente a la predominancia de la voz y los teclados (cuando aparecen), pero no es algo tan determinante como para que rompa el equilibrio. Tampoco me termina de gustar el sonido de batería, que en algún momento tiene un refilón un pelín sintético en la caja (o son impresiones mías…).

Un buen disco de Doom, aunque no cause ninguna sorpresa en absoluto. Pero tampoco me ha aburrido, y ha conseguido que le de varias escuchas, algo que muchos dentro del mismo subgénero no consiguen.

Author: Jeroni Sancho
Review
The Streets
7/10
05.10.2010

Shattered Hope starter debutalbumet med 13 minutter lange 'amidst nocturnal silence', og dermed er standarden satt
for over en time med seig, melodiøs og dyster doom/death, i samme gate som blant andre My Dying Bride og Paradise Lost. Det er både trist og stemmningsfull så det holder, og albumet føles samtidig veldig gjennomført og solid, med få svakheter. Litt piano og cello er det selvsagt også funnet plass til, og det eneste som igrunnen mangler er vel kansje litt vakker kvinne vokal, men om akkurat det er nødvendig er det vel delte meninger om, og jeg savner det ihvertfall ikke. Vil påstå at dette albumet er et must for tilhengere av sjangeren, og konstanterer samtidig at selv om de nok ikke tilfører noe særlig nytt, har Hellas igjen fått et nytt og spennende band innen ekstrem metal kategorien.

Author: LeifNeverdahl
Review
Zero Tolerance
4.5/6

Situated between the livelier (ha!) end of funeral doom and the more plodding end of melodic doomdeath, capitalising on the spaciousness of the former and the bittersweetness of the latter, with plenty of dynamic moves in between. Truly emotive stuff.
Review
Vibrayions of Doom
9.8/10

This time around, as Solitude Productions (based out of Russia, mind you) dips it's toe into internation waters, it just so happens to make a pit stop in Greece, home to Shattered Hope. Now, I don't know of many doom bands that hail from Greece, with the exception of Nightfall who have been around like FOREVER, but I had no idea such passionate and emotional doom/death bands were evolving in the land where some of the most passionate and dedicated heavy metal fans on this planet can be found. Utilizing landscapes and textures found most commonly within bands like Mourning Beloveth, My Dying Bride and even Ahab, I must say that every song on this disc is an emotional roller coaster ride filled with soaring synthesizers, well crafted high ended guitar notes, and deep vicious death metal roars. Solitary acoustic guitar work starts off the disc (the track 'Amidst Nocturnal Silence') before launching into amazing atmosphere. It reminds me of some of the most emotional parts of early Draconian alongside the epic instrumentation of a band like Ea! For a 13 minute piece, there's lots of diversity, though I thought maybe a bit too much time was spent on sicker and heavier material. 'Vital Lie' follows up, and I gotta say that there's one part of this song where you hear some of the sickest and heaviest vocal work you'll ever hear, it's almost like a shouted hardcore style mixed with vampyric black metal, and you'll have to hear it to believe it! For all the dark and sinister vibes going on, though, there's still many moments of melody, including some nice violin and piano notations. There are a few short pieces, though, and the track 'Yearn' throws you off a bit (at it's 3:32 length) with the faster paced instrumentation; it's kinda doomy but DAMN heavy. Though almost blackened vocals can be heard on 'Enlighten The Darkness,' the track stays predominantly in a more melodic and etherial mood, adding piano notations and landscape synths in all the right places. This CD features one instrumental track 'Lament In F# Major,' which mainly uses violins, pianos, and stringed instruments to lead you through the 18 minute album closer 'The Utter Void.' The track at times conveys the idea that this could actually be two or three separate songs, most noted by how some solitary instrumentation breaks the track and right before a variation in tempo or style and sound. The last 5 minutes of this song feature some great epic doomy instrumentation, which are extremely ear pleasing and catchy, and will leave you with a lasting impression long after the last notes have faded from this CD (And yes, I digitized the last 5 minutes of this track for you so you could hear what I was talking about!) I really enjoyed this disc, and can't wait for the next release from this Greek band.
Review
Mortem Zine
6/10
17.04.2011

Těsně před vánočními svátky přišli Mortemem už několikrát prohnaní Solitude productions s dalším intenzivně umírajícím balíčkem hudebních žalmů. Vedle brazilských HellLight se do něj vešli také SHATTERED HOPE, řecká odpověď na klasické doom/deathové protagonisty. Ještě než jsem přistoupil k samotnému poslechu a studiu této jižanské šestice, byl jsem informován, že jejich způsob smutnění má být na stejné vlně, jakou plují My Dying Bride, či ve svém doomovém období také Anathema. Takové přirovnání ve mně však může vyvolat tak maximálně hraný úsměv, protože vlastně neznamená vůbec nic a zároveň ukazuje na to, že kapela pluje stejným korýtkem jako naprostá většina všech ostatních, co se teprve učí hudebně plakat za pečlivého sledování těch, kdo to umí nejlépe.

Realita je taková, že SHATTERED HOPE vsadili na osvědčenou kartu klasického doom/deathu, přidali na bombastických atmosférách, jemně přisladili, což ve výsledku budí dojem, že se dotýkají také starého ošlehaného gothic metalu. Celou dobu v jejich přítomnosti se člověk cítí tak trochu na hraně, mnohdy i za ní, neboť jsou zde momenty, které si zasluhují nejpřísnější měřítka (pravda, není jich mnoho) a pak jsou k dispozici i ty, bez kterých bych se osobně už obešel, jak kýčovitě a levně zní. Teď jde hlavně o to, jak se podaří mladé začínající kapele z této šlamastiky vybruslit a zachovat si přitom důstojnost. ''Absence'' je první velkou deskou pod zahraniční firmou, první zkušeností, a z jejich nevyspělosti je to také cítit. Na druhou stranu nejde o vyloženou partu nazdárků, takže se s tím perou docela statečně a musím uznat, že s následujícími poslechy rostou a dokazují, že ještě bude třeba jim nějakou tu pozornost věnovat.

Pozornost, tu si určitě tahle řecká umírající výprava zaslouží. Naštěstí si ji dokážou získat způsobem, kterak jsou schopní své již mnohokrát obnošené motivy vhodně naskládat, rozvíjet je, neubíjet a celkově s nimi umět pracovat. Cením si toho, jak se kapele daří tak nějak svobodně plout v zajetí absolutně nesvobodných nápadů. Nebýt této šikovnosti, ani bych se nesnažil je nějak bránit a rovnou bych si je hodil do kolonky 'nezpůsobilí' a čekal, s čím se uráčí přijít příště. Nebo spíš nečekal... Faktem zůstává, že SHATTERED HOPE mě svým způsobem přesvědčili o svém talentu, o tom, že jejich skladby mají hlavu a patu a o tom, že odsuzovat je by bylo opravdu předčasné.



Debut ''Absence'' na své hodinové ploše dokáže přece jen vyvolat jisté prožitky a chvílemi se člověk umí do alba naplno vžít. Spolu s prožitky tu ale navždy zůstane ona pachuť nevyzrálosti a skromnost ve smyslu vlastního ksichtu. Definovat SHATTERED HOPE jako naději, které bude nutno dopřát ještě cosi času, je příliš snadné, ale prozatím se s touto definicí budu muset smířit. Osobně od doom/deathové kapely čekám mnohem více, než jen sladkobolné trucování a plakání na cizích hrobech. To musí kopat, přesně tak jako kopou například kolegové ve stáji, němečtí Ophis. Vůbec mi nevadí, když je doom metal atmosférický, ale vadí mi, když je tahle atmosféra až po okraj jak cukrová vata na jen další zastávce průměrných kočujících cirkusáků. Právě tohle podle mě album sráží a větší mystičnost či opravdová (a ne jen strojená temnota) by albu slušela mnohem více. Taková je ovšem cesta SHATTERED HOPE. Věřím, že i tak si najde dostatek stejnosměrně kráčejících fans, ale já sám už se s nimi do moc častého kontaktu dostat nehodlám. Zůstávám stát opodál a čekám.

''Absence'' je album s potenciálem ve smyslu talentu protagonistů, ne však ve smyslu přesvědčivosti a zasloužené pozornosti. Hrají dobře, řečeno fotbalovou terminologií formou rozhovorů s bystrými hráči o přestávce mezi poločasy. To je ale zatím málo.

Author: Victimer
Review
Doom-metal.com
15.09.2011

Lighthouse ahead! The captain of the wretched ship wailed in awe happy to have found shelter for him and the crew; or so it seemed. A lighthouse in the middle of nowhere, no matter how bright it may shine, it shatters your hope. Soon the tormented ship would find its place among others at the bottom of the ocean, in Absence.

Shattered Hope, my co-countrymen, not only managed to release an album worth its burden in welcome amounts of crushing waves of the sea, they had the chance to depict everything their music has to present in an envelope which transformed their compositions into a highly expressive title/artwork and vice versa. Doom/Death with funeral Doom references is everything you have to expect and it’s enough to please your weary senses so as to keep on listening. As a matter of fact, Shattered Hope never let me down and it was during a Saturnus show in Greece I managed to get a hold of their first demo. Ever since they worked hard and achieved to play alongside renowned acts of the scene both indoors and outdoors and the progress of ’Absence’ is their reward, everything they tried to achieve throughout the years, everything they are at the present; the future still lies ahead, no matter how “un-Doom” this may sound.

Down–paced heavily distorted guitars and weeping melodies pave the way with their overburdened vibe, yet the band shows they aren’t afraid to fasten the march and burst into soaring fierce moments, until darkness falls again. Beauteous keyboard/piano melodies surround you as they enrich the overall ambiance and you can’t act otherwise but follow their lament. The rhythm section is imposing enough and compliments the compositions, lending depth, groove (no matter how slow it may be) and holding together the structure of the compositions. Nick’s gifted throat grunts from the core of the earth escalating the atmosphere with every single word he utters in his very own devastating manner. Needless to say some cleaner vocals and recites make the sound of Shattered Hope more affected and fragile, whereas some tormented screams deepen the band’s personal martyrdom. Lest not forget the harassing violin melodies that tempt your senses.

Of course the band’s not alone in their virgin ride (in terms of full-length releases) in the world of Doom metal. Having Marquis (on ‘Vital Lie’) of Funeralium/Ataraxie fame and Thomas (on ‘A Traitor’s Kiss’), his majesty from Saturnus, partaking in your work, then it must mean something and having said this, by no means I’m lowering the beauty of the album itself, it’s through a highly positive spectrum. As a matter of fact, to say things with their name, those two accomplished artists in the world of Doom metal wouldn’t lend their voices in an album not worth their/your attention.

Before leading my point of view to a natural end, I have to make a special reference to Vital Lie. I first listened to this song when their first demo came out and I stood in awe finding out how much it changed throughout the years and became the colossal tombstone it is nowadays. With respect to its sound roots, the band progressed its arch melancholy both in terms of length and emotion and with Marquis’ offering it reached completion.

Of course they have their references, varying from Saturnus to My Dying Bride and from Mourning Beloveth and Anathema to funeral Doom whispers. Originality is a difficult thing to find in Doom metal in general: after all, almost everything has been said and done. The key to enjoy (yes, Doomsters can actually enjoy their music) this kind of expression is beyond such small matters when aspects like personal experience, heart and soul come to the surface. Feel it or leave it.

If by any chance you haven’t come across Shattered Hope’s Absence yet, you could proceed without fear, but with passion. The band intends to reward you and make you wish for more in the near future. The best is yet to come, as for now, The Utter Void extends its hands just a breath away from you... would you dare to reach it?

Author: Kostas Vertzizis
Review
Mortem Zine
6/10
17.04.2011

Těsně před vánočními svátky přišli Mortemem už několikrát prohnaní Solitude productions s dalším intenzivně umírajícím balíčkem hudebních žalmů. Vedle brazilských HellLight se do něj vešli také SHATTERED HOPE, řecká odpověď na klasické doom/deathové protagonisty. Ještě než jsem přistoupil k samotnému poslechu a studiu této jižanské šestice, byl jsem informován, že jejich způsob smutnění má být na stejné vlně, jakou plují My Dying Bride, či ve svém doomovém období také Anathema. Takové přirovnání ve mně však může vyvolat tak maximálně hraný úsměv, protože vlastně neznamená vůbec nic a zároveň ukazuje na to, že kapela pluje stejným korýtkem jako naprostá většina všech ostatních, co se teprve učí hudebně plakat za pečlivého sledování těch, kdo to umí nejlépe.

Realita je taková, že SHATTERED HOPE vsadili na osvědčenou kartu klasického doom/deathu, přidali na bombastických atmosférách, jemně přisladili, což ve výsledku budí dojem, že se dotýkají také starého ošlehaného gothic metalu. Celou dobu v jejich přítomnosti se člověk cítí tak trochu na hraně, mnohdy i za ní, neboť jsou zde momenty, které si zasluhují nejpřísnější měřítka (pravda, není jich mnoho) a pak jsou k dispozici i ty, bez kterých bych se osobně už obešel, jak kýčovitě a levně zní. Teď jde hlavně o to, jak se podaří mladé začínající kapele z této šlamastiky vybruslit a zachovat si přitom důstojnost. ''Absence'' je první velkou deskou pod zahraniční firmou, první zkušeností, a z jejich nevyspělosti je to také cítit. Na druhou stranu nejde o vyloženou partu nazdárků, takže se s tím perou docela statečně a musím uznat, že s následujícími poslechy rostou a dokazují, že ještě bude třeba jim nějakou tu pozornost věnovat.

Pozornost, tu si určitě tahle řecká umírající výprava zaslouží. Naštěstí si ji dokážou získat způsobem, kterak jsou schopní své již mnohokrát obnošené motivy vhodně naskládat, rozvíjet je, neubíjet a celkově s nimi umět pracovat. Cením si toho, jak se kapele daří tak nějak svobodně plout v zajetí absolutně nesvobodných nápadů. Nebýt této šikovnosti, ani bych se nesnažil je nějak bránit a rovnou bych si je hodil do kolonky 'nezpůsobilí' a čekal, s čím se uráčí přijít příště. Nebo spíš nečekal... Faktem zůstává, že SHATTERED HOPE mě svým způsobem přesvědčili o svém talentu, o tom, že jejich skladby mají hlavu a patu a o tom, že odsuzovat je by bylo opravdu předčasné.

Debut ''Absence'' na své hodinové ploše dokáže přece jen vyvolat jisté prožitky a chvílemi se člověk umí do alba naplno vžít. Spolu s prožitky tu ale navždy zůstane ona pachuť nevyzrálosti a skromnost ve smyslu vlastního ksichtu. Definovat SHATTERED HOPE jako naději, které bude nutno dopřát ještě cosi času, je příliš snadné, ale prozatím se s touto definicí budu muset smířit. Osobně od doom/deathové kapely čekám mnohem více, než jen sladkobolné trucování a plakání na cizích hrobech. To musí kopat, přesně tak jako kopou například kolegové ve stáji, němečtí Ophis. Vůbec mi nevadí, když je doom metal atmosférický, ale vadí mi, když je tahle atmosféra až po okraj jak cukrová vata na jen další zastávce průměrných kočujících cirkusáků. Právě tohle podle mě album sráží a větší mystičnost či opravdová (a ne jen strojená temnota) by albu slušela mnohem více. Taková je ovšem cesta SHATTERED HOPE. Věřím, že i tak si najde dostatek stejnosměrně kráčejících fans, ale já sám už se s nimi do moc častého kontaktu dostat nehodlám. Zůstávám stát opodál a čekám.

''Absence'' je album s potenciálem ve smyslu talentu protagonistů, ne však ve smyslu přesvědčivosti a zasloužené pozornosti. Hrají dobře, řečeno fotbalovou terminologií formou rozhovorů s bystrými hráči o přestávce mezi poločasy. To je ale zatím málo.

Author: Victimer
Написать отзыв