When Nothing Remains - Thy Dark Serenity (CD)

melodic doom death, Solitude Productions, Solitude Productions
26 Отзывов Написать отзыв
600.00 Р
Цена в баллах: 900 баллов
SP. 073-13 x
В наличии
+ −
Второй альбом шведской группы, который с нетерпением ждали поклонники шведской группы и любители melodic doom death metal! По прежнему, партии чистого вокала исполнил Юхан Эриксон (бессменный участник Draconian и Doom:VS), который также выполнил микширование и мастеринг альбома. Отличный звук выступил прекрасным обрамлением драгоценному камню – прекрасной музыке When Nothing Remains. Музыканты не стали отходить от идей дебютного альбома и предложили поклонникам всё тот же запоминающийся doom death, мелодичный, пронзительно трогательный и бесконечно прекрасный. Для тех, кто ещё не слышал этой группы, альбом может стать настоящим открытием, а для тех, кто успел проникнуться её музыкой, «Thy Dark Serenity» станет ещё одним блаженным прикосновением к сердцу и душе.

Треклист:
1 I Forgive You 5:29
2 A Raven's Tale 8:17
3 She Died In Autumn's Rain 9:00
4 Wings Of The Withered 6:48
5 Thy Dark Serenity 7:27
6 Like An Angel's Funeral 5:31
7 When Heaven Once Fell 7:59
8 When We Stop Breathing 4:02

Артист:
When Nothing Remains
Страна артиста:
Sweden
Год альбома:
2013
Название:
Thy Dark Serenity
Стиль:
melodic doom death
Формат:
Compact Disk
Тип:
CD
Упаковка:
Jewel Case
Лейбл:
Solitude Productions
Кат. номер:
SP. 073-13
Год издания:
2013
Штрих-код:
4 627080 610347
Страна-производитель:
Russia
 Назад
1 2 3
Вперед 
Review
Metal Temple
8/10
26.08.2013

"Thy Dark Serenity" is a very fitting title from the Swedish Metallers WHEN NOTHING REMAINS' sophomore album. The band blends elements of Death / Doom Metal with a Gothic Influence to evoke a grim, dark atmosphere fraught with a sorrowful, melancholic vibe remindful of DRACONIAN whose Johan Ericson marks a notable contribution to this album as well as its predecessor.

Although nothing original is present here, WHEN NOTHING REMAINS, songwriting-wise, showcase a wonderful solidity which is complemented by the flawless musicianship of the band members and a neat production. The outcome is an eight-piece opus that would easily appeal to any fan of the genre.

Along with the powerful, dirge riffs, the album is marked by a heavy use of keyboards melodies and symphonic interludes, as well as a splendid contrast between clean and growled vocals. "She Died In Autumns Rain" is the backbone of the album, perfectly capturing and displaying all those elements in the most intriguing way possible, although toward the end of this track you may have the impression that you're listening to DARK SANCTUARY or DIE VERBANNTEN KINDER EVAS or some other Darkwave band instead of a Doom Metal band. That is nothing to complain about, though.

This album feels quite long as it might feel weary at some point, due to lack of variation, although the material fairly excellent. However, it's a very promising step from WHEN NOTHING REMAINS, who after all succeeded in delivering a very fine and typically Swedish Death-Doom oeuvre.

Author: Tuoksu Holopainen
Solitude Productions 31.08.2013, 14:38
Review
Ave Noctum
7.5/10
19.08.2013

Johan Ericsson has what I would describe as a touch of Peter Tägtgren syndrome, in so much as he is a complete workaholic. Not satisfied with being guitarist for gothic doom heavyweights Draconian, he is also the driving force at Doom:VS and Shadowgarden. Clearly having decided that the niggling little half hour window in his daily schedule needed filling, he has also given his considerable talent to When Nothing Remains. The fit is a good one, as When Nothing Remains perform a similar style of gothic doom to Draconian, so this is not so much of a creative leap as the gothic pop rock of Shadowgarden. This is not all about Ericsson however as this is primarily the work of Jan Sallender and Peter Lausten, both formerly of The Cold Existence.

The tone is both relaxing and mournful as opening track ‘I Forgive You’ eases itself in, bringing with it the inevitable comparisons to Draconian and The Morningside; the Draconian element not only due to Ericsson’s contribution but also for the late addition of Jerry Torstensson on drums. The pace and melody throughout the album has all the hallmarks of Russian gothic doom, being just above funereal and with an emphasis on the melodic elements of the tracks that largely overshadows the doom elements, but in a complimentary manner rather than overbearing. The vocals are a trade-off between the harsher vocals of Sallender and the clean vocal of Ericsson, and whilst Ericsson’s clean style is decent enough, it’s the force and weight behind Sallender’s voice that really offers the value in this band with ‘She Died In Autumn’s Rain’ and the title track being perfect examples of the aggressive vocal style.

The production on ‘Thy Dark Serenity’ is nothing short of outstanding, with a crisp rich and clear sound for all elements of the music that is especially noticeable with the electronically simulated instruments such as pianos and clarinets which sound not only incredibly realistic, but warm and enriching, especially on the opening track. There is really little to fault musically with When Nothing Remains, yet for some reason despite my clear affection for this album on a musical level, I also find it strangely difficult to engage with. Whilst it manages to press all the right buttons in terms of content and composition for me, the main thing it seems to lack is a hook, and it rather pains me that the most memorable part of the entire album seems to be the first minute after which my attention has tended to drift. I know without question that I like it, just don’t ask me to hum any of the tunes. I considered whether this was a direct symptom of the relative popularity and subsequent saturation of the genre, but no. Whilst there are many bands performing this kind of music and at this kind of level, I still find a lot of it highly catchy and memorable, yet not in this case and I find that a shame. ‘Thy Dark Serenity’ comes highly recommended for fans of gothic doom, although I hope that you manage to find that elusive connection with the music, because for me it is the only thing holding it back.

Author: Lee Kimber
Solitude Productions 20.08.2013, 17:17
Review
R.U.M. Zine

Kde se vzala tu se vzala, ze švédského podhoubí vyloupla se vskutku impozantní kapela, po které ihned skočila ruská vydavatelská společnost Solitude Productions. Nedá se zkrátka svítit, ti seveřané to zkrátka mají v krvi. Už debutové albu „Ass All Torn Asunder“, jež spatřilo světlo světa prakticky před rokem, patřilo do kategorie zajímavých doomových rozjezdu, ovšem co je ke slyšení na „Thy Dark Seenity“… to je skutečně balzám pro všechny milovníky melancholického death/doomu. Trojice hudebníků v sestavě Peter Laustsen (kytara, basa, klávesy, čisté zpěvy), Jan Sallander – kytara, zpěv, Johan Ericson – čisté vokály, se zkrátka vytáhla (za bicí soupravu usedl jako host Jerry Torstensson pozn.aut.). Alespoň tedy v rámci doom metalu…a to je přesně místo, do kterého Švédové míří, je to přesně to místo, ve kterém se cítí nejlépe.

WHEN NOTHING REMAINS vpravdě nevymýšlí nic nového, v jejich hudbě rozhodně nehledejte démonické prvky progresu, dokonce i některé hudební postupy jsou trošičku okoukané, ale to je tak všechno nad čím lze láteřit. Švédové jsou totiž maximálně suverénní, v podstatě každá ze skladeb má hitové parametry, přičemž potřebný punc exklusivnosti zajišťuje také prvotřídní zvuk, jež zároveň dopomáhá vytvářet naprosto dokonalou atmosféru. Co se týče jednotlivých kompozic, tak ty jsou vskutku velmi „nakažlivé“. Vše startuje strhující track „I Forgive You“, jež vzdáleně připomíná starou tvorbu německých CREMATORY. Zjevné také je, že se kapela snažila oproti debutu skladby zjednodušit a primárně se zaměřit na tvorbu úderných a snáze zapamatovatelných partů.

Ze své valivosti však až na zmíněný úvod neztratili WHEN NOTHING REMAINS prakticky nic. Navíc se jim ještě podařilo vyztužit všechny druhy vokálů, včetně těch čistých, čili symbióza hodná k velkému poplácávání po zádech. A čert vem všechna ta klišé spojená s útrpnou bolestí či značně neoriginálními texty. Ono je vůbec problém celou tuhle záležitost nějak řešit, jelikož kapela zcela záměrně vytváří to, co přesně vytvářet chce, a pak už je jen na posluchači samotném, jestli dá přednost přefiltrované novince, dosti kvalitní, anebo lety prověřené klasice. Já osobně se nakonec přece jen přimlouvám za tu první možnost, protože by bylo hříchem tohle album jen tak odložit. Skladby jako „She Died In Autumn Rain“ či „Like An Angels Funeral“ mohou z fleku posloužit jako naučný materiál pro začínající doomaře. Skvost!

„Thy Dark Serenity“ je nesmírně silné album a rozhodně by byla velká škoda, kdyby zapadlo někam úplně do ztracena. Kapela laskavě a naprosto přesvědčivě ctí tradice old schoolu, neřeší otázky spojené z osobitostí a možná díky tomu se dokáže lépe soustředit na tvorbu skladeb, které dokáží ohromit a především zaujmout na první poslech. Zároveň se však není třeba obávat přehnané podbízivosti. Zkrátka tahle porce klasického death/doomu má své kouzlo, atmosféru, krásu. Vskutku mě nenapadá, jak lépe by v dnešní době šlo vytvořit kvalitnější doom metalalové dílko. WHEN NOTHING REMAINS svým druhým počinem naprosto jednoznačně atakují nejvyšší příčky onoho žánru. Bez přehánění.
Solitude Productions 20.08.2013, 17:16
Review
Xtreem Music
7.5/10
21.06.2013

Aquí tenemos un muy buen ejemplo de cómo mejorar algo que en principio era una idea interesante, pero que a la primera entrega, cojeo y de qué manera. Donde la segunda publicación de WHEN NOTHING REMAINS demuestra una mejoría bastante sustancial. Y no es que se hallan reinventado, ni mucho menos es más, no hace falta, solo que esta vez han atinado mucho más e incluso yo diría que han podido dar de lleno en su propuesta.

Ahora pasó a comentar un poco a la banda. WHEN NOTHING REMAINS provienen de Suecia (si, más suecos, al final nos invaden jajajaja). Se forman en el 2010. En sus filas encontramos como nombres de interés a Peter Laustsen y Jan Sallander, ambos miembros de THE COLD EXISTANCE y ex componentes de NOX AUREA, amén de Tobias Leffler, miembro de THE FOETAL MIND. Practican Doom/Death Melódico y lo hacen, como no, de la mano de Solitude Productions, sello que me encanta y doommero por excelencia, eso si, estos no son nada funerarios en comparación la mayoría de lanzamientos del sello. Y bueno este “Thy Dark Serenity” ya es el segundo álbum para WHEN NOTHING REMAINS.

La precocidad, rapidez y prisas no fueron muy buenas consejeras ni ayudaron a “As All Torn Asunder”, primer álbum de la banda. Y aunque dos álbumes en respectivos años es para mí, correr demasiado, es cierto que con la experiencia de los que integran la banda, es más fácil tirarse a la piscina, y de bomba si es preciso. Lo que sí que hay elogiar es la tenacidad y las ganas de hacer música.

Bueno, en el plano de lo que es puramente el disco tampoco es que haya mucho que contar de este “Thy Dark Serenity”. Lo primero comentar que, no os esperéis nada arriesgado o directamente nuevo, no se inventa nada aquí, de hecho es lo de siempre pero bien hecho. Una cosa destacable es de nuevo, la participación de Johan Ericson (DRACONIAN) como vocalista y en las mezclas, como hiciera en el primer CD. En “Thy Dark Serenity” encontramos muchas atmosferas, melodías esta vez mucho más incipientes, melancólicas y tristonas que en el anterior álbum, y partes también algo más Death. Voces blancas y guturales no muy profundas, vamos lo de casi siempre. En fin, música influenciada o que recuerda a DRACONIAN, NOX AUREA, DOOM:VS y ese tipo de cosas.

Para terminar, solo esperar que sigan con esta tendencia en discos venideros.

Author: Fekal Xpagna
Solitude Productions 22.06.2013, 16:04
Review
Iye Zine
8/10
13.06.2013

La magia del doom: in corrispondenza di ogni nuova uscita il primo pensiero è, in realtà, il timore che improvvisamente nulla sia più capace di stupirmi e di regalarmi le emozioni che ricerco in questo genere, ma anche stavolta sono sufficienti una trentina di secondi della meravigliosa I Forgive You per spazzare via ogni dubbio. Gli svedesi WhenNothing Remains si ripresentano, a poco più di un anno di distanza dal riuscito esordio As All Torn Asunder , con un nuovo album intitolato Thy Dark Serenity che rappresenta una graditissima conferma del livello raggiunto con il precedente lavoro. Il duo composto da Peter Laustsen e Jan Sallander, ai quali si aggiunge in studio Johan Ericson (Draconian e Doom Vs.), possiede l’enorme pregio di non perdersi in passaggi interlocutori puntando invece direttamente al cuore degli ascoltatori, in virtù di un songwriting in grado di coinvolgere emotivamente in ogni singola parte del disco. Chiaramente il death/doom dei When Nothing Remains è abbastanza sbilanciato sul versante melodico del genere, attingendo più alla scuola nordeuropea (Swallow The Sun) piuttosto che a quella britannica, dai tratti più romantici e decadenti. Indubbiamente l’alternanza tra il growl e le clean vocals dona all’album ulteriore profondità, consentendo alle composizioni di aprirsi con più agio in atmosfere costantemente intrise di pathos e con eleganti linee melodiche a fungere da filo conduttore. I Forgive You e A Ravens Tale aprono come meglio non si potrebbe chiedere un disco che, per fortuna, ha ancora diverse frecce al proprio arco, come la tilte-track e soprattutto la splendida Like An Angels Funeral, brano che ha il solo difetto di durare troppo poco … When We Stop Breathing conclude in maniera sognante un disco nel quale, in fondo, la disperazione lascia spazio ad una pace che non è solo rassegnazione, e che è ben rappresentata da quelle atmosfere ammantate di oscura malinconia che fanno di Thy Dark Serenity un ascolto irrinunciabile per gli amanti di queste sonorità.
P.S. Questa recensione è dedicata a Elle, che ci ha lasciati in quest'inizio di giugno insolitamente gelido, come la morte che l’ha ghermita troppo presto, non abbastanza comunque per impedirle di lasciare un segno tangibile del suo passaggio in questo mondo, e per ricordarla rubo una parte del testo di Like An Angels Funeral: my beautiful angel, sleep now…

Author: Stefano Cavanna
Solitude Productions 14.06.2013, 23:57
Review
Lords of Metal
7.5/10

Thy Dark Serenity is het tweede album van het Zweedse When Nothing Remains. Net als bij het debuut zijn alle instrumenten (op de drums na) weer ingespeeld door Peter Lautsten en Jan Sallander. Ook vroegen zij Johan Ericson van Draconian en Doom:VS weer om de cleane zang te verzorgen. Hij verzorgde eveneens de mix en master van dit album, wat hij bij het eerste album ook al deed. Ten opzichte van het debuut werd wel gebruik gemaakt van een andere drummer. Deze keer werd het album ingedrumd door Jerry Torstensson en als ik het goed begrepen is er inmiddels ook een line-up bij elkaar zodat ook live gespeeld kan worden, maar de nieuwe drummer en bassist speelden nog niet op dit album. Thy Dark Serenity is een melodieus doom/death album in het straatje van Swallow The Sun en Draconian. Ik kan het geen opvallend album noemen maar we kunnen niet ontkennen dat het een heel degelijk album is waarop prima gemusiceerd wordt en waarvan de songs gewoon erg lekker klinken. Het is gewoon een goede CD zonder te kunnen spreken van een topper.

Author: Pim B.
Solitude Productions 10.01.2013, 02:45
 Назад
1 2 3
Вперед 
Написать отзыв

Все лейблы